MŠ Rotava školní vzdělávací program

Základní škola a mateřská škola Rotava, 

příspěvková organizace
Nová Plzeň 673, 357 01 Rotava

 

    ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

"Po celý rok - do přírody krok."

 

            ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ       ´

Mateřská škola" V trávě"

 

V trávě je krásně, tak sladce voní,
příroda prosí-nebuďte sloni.
My sloni nejsme, půjdeme tiše,
co příroda nám dává, chceme vidět i slyšet.

 

Kdo v trávě žije a co v ní roste,
chovejme se jak zdvořilí hosté.

Příště až půjdeme do těch míst zase,

zažijeme pohodu v pestré té kráse.

 

..................................................................................................................................

 

Obsah:

 

1. Identifikační údaje ............................................ str. 4 

2. Charakteristika školy ....................................... str. 5 

3. Podmínky vzdělávání .......................................str. 6 

4. Organizace vzdělávání ......................................str. 9 

5. Charakteristika vzdělávacího programu............ str. 12 

6. Vzdělávací obsah .............................................. str. 18 

7. Evaluační systém...............................................str. 37 

8. Přílohy ..............................................................str. 44

 

..............................................................................................................................

Identifikační údaje

 

Mateřská škola Rotava, příspěvková organizace

Adresa školy: Nová Plzeň 673, 357 01 Rotava

Telefon: 352 668 409, 739 455 076, 775 885 584

e-mail: ms.rotava@seznam.cz

www: msrotava.net

 

Ředitelka školy: Mgr. Jaroslava Červenková, DiS.

 

Právní forma: příspěvková organizace obce od 1. ledna 2003

Od 1. 9. 2020 došlo ke sloučení se základní školou a vznikla příspěvková organizace Základní škola a mateřská škola Rotava.

 

Zřizovatel: Město Rotava

 

  • Školní vzdělávací program naší mateřské školy (dále jen ŠVP), byl zpracováván postupně v průběhu let 2003 až 2010. Na jeho podobě se podílel kolektiv mateřské školy a rodiče dětí.Zůstává otevřen a podle potřeby bude doplňován a přetvářen, aby co nejlépe vyhovoval podmínkám naší mateřské školy, respektoval potřeby dětí a názory a připomínky rodičů.
  • Školní vzdělávací program vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.
  • Aktualizace ŠVP byla předložena a projednána na pedagogické radě dne 31. srpna 2020.
  • Vydává ředitelka mateřské školy Mgr. Jaroslava Červenková, DiS..

4

................................................................................................................................................................................................................................

 

Charakteristika školy

 
 
Mateřská škola byla od l. ledna 2003 zřízena jako samostatná příspěvková organizace města Rotava. Kapacita mateřské školy je 125 dětí. Počátky naší mateřské školy spadají do roku 1967, kdy byla k l. dubnu uvedena do provozu. Byla zasazena doprostřed tehdy nového sídliště. Mateřskou školu obklopuje rozsáhlá zahrada s cípem lesa kolem 4 účelových budov pavilónového typu propojených spojovací chodbou. Příznivě působí skutečnost, že zahrada bezprostředně sousedí s lesem, který dětem nabízí velké množství podnětů k poznání a pozorování okolní přírody. V hlavním pavilonu se nachází 2 třídy, v pavilonu sousedním další třída, která je otevřena v případě většího počtu zapsaných dětí. Jednotlivé třídy jsme pojmenovali názvy, které vychází ze zaměření mateřské školy na přírodu – Broučci, Šnečci, Housenky. Ve 3. pavilonu byla vybavena tělocvična mateřské školy a nachází se zde prostory bývalých jeslí. V hospodářském pavilonu jsou umístěny kanceláře ředitelky školy a vedoucí školní kuchyně, školní kuchyně, sklady, prádelna a sušárna. Průchod mezi všemi 4 pavilony umožňuje spojovací chodba. Stanovená provozní doba od 5.30 do l6.00 hod vyhovuje místním podmínkám. Součástí mateřské školy je školní jídelna s kapacitou l35 jídel. 

 

 

5

...........................................................................................................................................................................................................................................

 

Podmínky vzdělávání

 
 

Personální podmínky

V mateřské škole o děti pečují pedagogické pracovnice, které splňují potřebnou kvalifikaci, případně si ji doplňují. Pokud mateřskou školu navštěvuje dítě s podpůrným opatřením, pracuje ve třídě také asistent pedagoga. Provoz zajišťují 4 provozní pracovnice - 2 uklízečky, vedoucí kuchařka a kuchařka. Po odborné a organizační stránce je škola řízena ředitelkou školy, která spolupracuje se zástupkyní jmenovanou pro mateřskou školu. Jako poradní orgán spolupracuje s ředitelkou školy pedagogická rada. Některé záležitosti ekonomického charakteru má ve své kompetenci vedoucí školní jídelny a účetní školy. Rozdělení pracovních povinností, přenos kompetencí a odpovědnost za svěřené úseky jsou určeny v Organizačním řádu školy a v pracovních náplních zaměstnankyň. Učitelky se pravidelně účastní vzdělávacích akcí pořádaných Pedagogickým centrem v Karlových Varech, NPI v Karlových Varech a webinářů dle vlastních potřeb. 

Věcné podmínky

Budovy mateřské školy jsou zatepleny. Komunikace a chodníky jsou po celkové rekonstrukci včetně nového osvětlení a parkoviště. Mateřskou školu obklopuje velká, udržovaná zahrada, která sousedí s lesem. Lesní porost poskytuje dětem příjemné prostředí pro oddech, hry, podněty pro poznávání i pohybové vyžití. Součástí zahrady je dětské hřiště, které děti mohou po domluvě se zřizovatelem využívat samostatně v dopoledních hodinách. Na zahradě máme také vlastní koutek s kolotočem, houpačkou a skluzavkou. Prostorové podmínky vyhovují počtu dětí, hygienickým normám i realizaci výchovně vzdělávací činnosti. Třídy slouží zároveň jako jídelny, jsou prostorné, slunné, děti z nich mají bezpečný přístup do šaten a sociálního zázemí. Nábytek je vhodně a funkčně rozmístěn, prostory heren jsou upraveny do hracích koutků s možností variabilního řešení. Je uzpůsoben tak, aby děti měly volný přístup k hračkám a pomůckám. Ve všech třídách je k dispozici klavír a rytmické nástroje. Mnoho doplňků učitelky vyrábějí svépomocí. Odborná literatura pro pedagogické zaměstnankyně je soustředěná ve třídě Broučci a v ředitelně. Počítačové sestavy jsou umístěny v ředitelně, v kanceláři vedoucí školního stravování a ve všech třídách. Třída Broučci je vybavena interaktivní tabulí. Snažíme se, aby interiéry tříd i ostatních prostor měly vysokou estetickou úroveň, příznivě působí doplňky zhotovované učitelkami a dětmi. 

Psychosociální podmínky, životospráva

Dbáme na to, aby děti měly na hry a spontánní aktivity dostatek času. Dětem nabízíme dostatečný prostor pro pohyb, hru i relaxaci, respektujeme jejich individuální tempo.

 

 

 

6

...............................................................................................................................................................................................................................

 

Při přijímání nových dětí do naší mateřské školy uplatňujeme individuální adaptační režim, nabízíme rodičům možnost s dítětem v mateřské škole pobývat. U dětí je zohledněna individuelní potřeba spánku. Pro děti nadané vyhledáváme nadstandardní aktivity v odborné literatuře zaměřené k rozvoji jejich mimořádného nadání. Denně zařazujeme cvičení a dle povětrnostních podmínek dostatečně dlouhý pobyt dětí venku. V průběhu dne mají děti volný přístup k nápojům. Dodržujeme tříhodinový interval mezi jídlem. Vedeme děti k dodržování hygienických pravidel a pravidel v sebeobslužných činnostech. 

 

Při sestavování jídelníčku využíváme možností zdravé výživy, aby strava byla pestrá a vyvážená. Do jídelníčku zařazujeme celozrnné pečivo, zakysané mléčné výrobky a další potraviny zdravé výživy. Bereme ohledy na stravovací návyky z domova, ale snažíme se současně naučit jíst děti zeleninu, ovoce, saláty, mít potřebu tekutiny apod. Nenutíme děti do jídla, děti mají právo samy si určit porci jídla. Během stravování dbáme na klidné prostředí ve třídě. Dbáme na pitný režim, k dispozici jsou různé druhy čajů, džusy, citronády, voda. Respektujeme individuální požadavky rodičů, stravovací zvláštnosti a zdravotní hlediska dětí.

 

Den v naší škole

Každé dítě i dospělý potřebuje mít v režimu určité vztyčné body, které se opakují, jsou pravidelné. Potřebuje také, aby se činnosti střídaly, nepřetěžovaly organismus. K tomu slouží „režim dne". V mateřské škole jsme vytvořili takový režim, kde je dostatek času na hru a pobyt venku. Zároveň ale děti znají pravidla, podle kterých se ve škole žije. Dodržujeme určitá pravidla daná ve třídě, učíme se je chápat a dodržovat. Tato pravidla vytvářejí paní učitelky společně s dětmi. Vzdělávací činnosti řídíme nenásilně, umožňujeme dětem změnu a oddych. Ve škole se nenudíme, když si nehrajeme, určitě něco zajímavého vyrábíme, zpíváme, tančíme, kreslíme, sledujeme divadla, prostě se všestranně rozvíjíme. 

 

 

 

7

.............................................................................................................................................................................................................................................................

            

Sociální klima

... Každé dítě je talentované, každé nese v sobě úspěch, třeba i malý...

Uspokojujeme každodenní přirozené potřeby dětí. Snažíme se povzbuzovat a posilovat sebedůvěru dítěte, chránit ho před situacemi a vlivy, které nezvládá a které ho stresují. Snažíme se vytvářet dětem podmínky k seberealizaci, sebedůvěry, sounáležitosti, pořádku, pravidel a lásky. Nabízíme dětem činnosti, které rozvíjejí pozitivní myšlení, cítění, prožívání ve vztahu k sobě a k druhým. Sledujeme dítě od počátku tak, abychom znali jeho kladné i záporné vztahy k určitým činnostem. Citlivě podporujeme dítě v tom, co se mu nedaří, nesrážíme jeho dětskou zvídavost a pokusy v nové činnosti.

Škola se snaží vytvářet sociální klima na základě vzájemné důvěry, úcty, empatie, solidarity a spolupráce mezi všemi lidmi v mateřské škole i na straně rodičů. Je to mnohdy velmi těžké, každý člověk je individualita, osobnost, ale rádi bychom, aby se nejen děti, ale i dospělí naučili naslouchat, byli ohleduplní, uměli se omluvit, aby přemýšleli o svém chování a jednání, byli vnímaví k okolí.

 

Bezpečnost

Na tuto oblast je kladena velká pozornost, je zajištěna certifikovaným bezpečnostním technikem. Probíhá pravidelné školení BOZP a PO. Každoročně je prováděna prověrka BOZP. Škola vede povinnou dokumentaci BOZP, má vypracována rizika. Velká pozornost je věnována provádění pravidelných revizí. Děti jsou vždy na začátku školního roku i v jeho průběhu seznámeny s bezpečnostními pravidly. Vstup do pavilonů mateřské školy je zajištěn prostřednictvím videotelefonů

 

 

 

8

.............................................................................................................................................................................................................................................................

 

Organizace vzdělávání

 

V mateřské škole máme podle počtu zapsaných dětí dvě nebo tři třídy. Do jednotlivých tříd jsou děti zařazovány podle věkových kategorií a individuálních přání rodičů. Ve třídě Broučci jsou starší děti a předškoláci. Třída Šnečci je věkově smíšená a nejmladší děti jsou ve třídě Housenky. V každé třídě je zajištěno souběžné působení dvou učitelů dopoledne při volných činnostech a aktivitách dětí řízených pedagogickými pracovníky nebo v době vycházky a oběda. 

Zápis k předškolnímu vzdělávání se koná v období od 2. května do 16. května. Do mateřské školy jsou přednostně přijímány děti, na které se vztahuje povinnost předškolního vzdělávání v daném roce a dále děti, které mají trvalé bydliště v obci Rotava. Přesný termín zápisu a bližší informace zveřejní ředitelka mateřské školy po dohodě se zřizovatelem v dostatečném předstihu v mateřské škole, na webových stránkách mateřské školy a v místním zpravodaji. Pokud není kapacita školy naplněna, je možné přijmout do MŠ i dítě mladší 3 let s přihlédnutím k vyspělosti dítěte. 

Individuální vzdělávání 

Zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, může pro dítě v odůvodněných případech zvolit individuální vzdělávání. Mateřská škola ověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání. Pravidla organizace tohoto vzdělávání jsou popsána ve školním řádu. Organizace chodu mateřské školy je podrobněji popsána ve Školním řádu mateřské školy. Do Školního řádu je možno nahlížet v ředitelně školy a v jednotlivých třídách.

 

 

 

 
   

Naše třídy

 

Třída Broučci

                         

  • Prostředí a vybavení třídy je přizpůsobeno potřebám a hrám dětí ve věku 5 až 7 let. Pro děti jsou vytvořeny koutky pro rozvoj námětových her, koutky hudební, výtvarné a pracovní činnosti a koutky pro konstruktivní činnosti. 
  • Při každodenních činnostech uplatňujeme formu individuálního přístupu, metody prožitkového učení, prvky ekologické výchovy a především různorodé prvky pracovních a výtvarných činností.
 
 

9

...........................................................................................................................................................................................................................................

 

  • Zaměřujeme se na rozvoj mezilidských a kamarádských vztahů a pěstování kladného vztahu k přírodě. Důležitý je pro nás rozvoj pohybových dovedností dětí. 
  • Cílem naší práce je dosáhnout u dětí samostatnějšího myšlení, rozhodování a jednání. Připravit je na snazší vstup do základní školy. Zaměřujeme se na správnou výslovnost dětí. U dětí se snažíme upevňovat stávající a rozvíjet nové dovednosti a návyky. Chceme prohlubovat spolupráci s rodiči hledáním stále nových metod a motivací spolupráce.

 

Třída Šnečci

 

 
  • Prostředí a vybavení třídy je přizpůsobeno potřebám a hrám dětí od 3 do 5 let věku. Pro děti jsou vytvořeny koutky pro rozvoj námětových her, koutky hudební, tělesné, výtvarné a pracovní činnosti a koutky pro konstruktivní činnosti. 
  • Při každodenních činnostech uplatňujeme formu individuálního přístupu, metody prožitkového učení, prvky ekologické výchovy a především prvky dramatických činností. 
 
Cíle naší třídy:
  • vést děti k samostatnosti v sebeobsluze 
  • zlepšovat výslovnost a komunikaci dětí 
  • vést ke kultivovanému chování ke svému okolí 
  • umět nabídnout a přijmout pomoc 
  • vést k udržování pořádku ve svém okolí 
  • rozvíjet tělesnou zdatnost, vést děti ke správnému držení těla
 
 

10

.........................................................................................................................................................................................................................................

 

 
Třída Housenky
 
 
  • Prostředí a vybavení třídy je přizpůsobeno potřebám a hrám dětí od 2 do 4 let věku. Pro děti jsou vytvořeny koutky pro rozvoj námětových her, koutky hudební, tělesné, výtvarné a pracovní činnosti a koutky pro konstruktivní činnosti. 
  • Při každodenních činnostech uplatňujeme formu individuálního přístupu, metody prožitkového učení, prvky ekologické výchovy a především prvky pracovní a výtvarné techniky a hudebně pohybové činnosti. 
Cíle naší třídy: 
  • vést děti k samostatnosti v sebeobsluze ✓ 
  • zlepšovat vyjadřování a výslovnost dětí ✓ 
  • rozvíjet u dětí představivost a fantazii (umět ji vyjádřit) 
  • usměrňovat nepřiměřené reakce dětí (slovní, fyzické) vést k ohleduplnému zacházení s používanými předměty ✓ vést k ohleduplnému chování k přírodě  
  • umět nabídnout i přijmout pomoc ✓ rozvíjet u dětí zpěvnost, hudební cítění a lásku k hudbě
 
 
 
 
 
 
 
11
 
..........................................................................................................................................................................................................................................
 

 

Charakteristika vzdělávacího programu

 
Pracujeme podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a využíváme přírodního prostředí, které naši školu obklopuje ze všech stran. Maximálně uvolněný časový režim umožňuje všestranně rozvíjet dětskou osobnost. V průběhu dne si děti nejen hrají, ale i tvoří z různých materiálů, malují, kreslí, modelují, stříhají apod. Pravidelně cvičí, často s hudbou, zpívají, recitují, tančí, poslouchají pohádky, navštěvují nás různá divadla. Pobyt dětí v MŠ je zpestřován dalšími akcemi jako jsou divadelní představení, koncerty, výlety, besedy, výstavy, karnevaly, sportovní akce, lidové tradice. Tradicí je několikaletá spolupráce se ZŠ, s knihovnou a mnoha dalšími institucemi. 

,, Jsme tu pro děti a víme, že nejvíc 

zraňují dítě ti, kteří nemají čas"

 

Vize školního vzdělávacího programu

■ Povedeme děti, aby si uvědomily identitu svého těla, měly představu o jeho skladbě a funkci. Vědomě dodržovaly osobní hygienu a sebeobsluhu. Prospívaly tělu aktivním způsobem a vědomě neohrožovaly své zdraví.

■U dětí budeme podporovat jejich spontánní zvídavost, rozvíjet poznávací dovednosti a city, podporovat jejich prožívání a učit je sebeovládání, podporovat sebedůvěru a učit je sebepoznání a sebehodnocení. 

■U dětí budeme také podporovat přirozenou potřebu kontaktu, komunikace a součinnosti s druhými lidmi, jejich schopnost vnímat a respektovat druhého člověka jako individualitu a být k odlišnostem druhého tolerantní.

 

 

 

 

 

 

12

..................................................................................................................................................................................................................................

 

■ Děti budeme připravovat na budoucí sociální role v soukromém, pracovním i veřejném životě ve společnosti, na dodržování práv a povinností, respektování pravidel chování, na přijetí společenských, kulturních a etických hodnot. 

■ Povedeme děti, aby pochopily, že prostředím je všechno kolem nás, lidé, společnost i příroda, aby byly schopny orientovat se v jednoduchých jevech a dějích, které je bezprostředně obklopují, aby je dovedly zhodnotit, zvažovaly rizika a přínosy a podle toho jednaly, aby se učily odpovědnosti za důsledky svého chování ve vztahu k prostředí, aby se naučily některým dovednostem k jeho ochraně a tvorbě a podílely se na péči o prostředí.

 

Cíle školního vzdělávacího programu

 

Z.Matějček

     „Cílem výchovy není, aby všechny děti byly stejné a stejně se chovaly, ale aby při vší rozmanitosti zjevů a povah byly v životě i úspěšné i šťastné.“

 

■ rozvoj vrozených dispozic a schopností dítěte ■ vybudování základů pro bezbariérový přechod do základní školy 

■ rozvoj dítěte zaměřený na kladný vztah k přírodě a životnímu prostředí 

■ vytváření vhodných podmínek pro zvládnutí adaptace dítěte nenásilnou formou, pomoc při překonávání stresu z odloučení od rodičů a domácího prostředí.

  Vzdělání vedeme tak, aby

■ se děti cítily v pohodě (fyzické, psychické) 

■ bylo posilováno sebevědomí dětí a jejich důvěra ve vlastní schopnosti 

■ se děti rozvíjely v souladu se svými schopnostmi, abychom podněcovali jejich harmonický rozvoj

■ děti měly možnost vytvářet a rozvíjet vzájemné vztahy a cítit se ve skupině bezpečně 

■ děti měly dostatek podnětů k prožitkovému učení a radost z něho 

■ byl dostatečně podporován a stimulován rozvoj jejich jazyka a řeči.

 

 

 

 

13

............................................................................................................................................................................................................................

 

Průběžné cíle školního vzdělávacího programu

 

■ vést děti k samostatnosti v sebeobsluze 

■ zlepšovat výslovnost a vyjadřování dětí 

■ podporovat u dětí přirozenou komunikaci 

■ rozvíjet u dětí představivost a fantazii 

■ snažit se, aby se dítě identifikovalo se svým tělem, mělo představu o jeho skladbě a jeho funkcích 

■ usměrňovat nepřiměřené reakce dětí (slovní, fyzické) 

■ vést k ohleduplnému chování k přírodě 

■ vést k ohleduplnému zacházení s používanými předměty 

■ rozvíjet u dětí zpěvnost, hudební cítění a lásku k hudbě 

■ vést děti, aby uměly nabídnout i přijmout pomoc 

■ zvyšovat u dětí sebevědomí a odpovědnost starších dětí ve vztahu k mladším 

■ připravovat dítě na budoucí sociální role v soukromém, pracovním i veřejném životě

 

Metody a formy práce

Vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou, vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit, které jsou vzájemně provázané a vyvážené, v poměru odpovídajícím potřebám a možnostem předškolního dítěte. Užíváme všech tří způsobů učení: 

■ prožitkové 

■ nápodobou 

■ sociální 

Nejčastější formou je didakticky cílená činnost, která je učitelem přímo nebo nepřímo motivovaná, která je dítěti nabízena a v níž je zastoupeno spontánní a záměrné učení. V didakticky cílené činnosti je plněn konkrétní vzdělávací cíl formou záměrného i spontánního učení. Toto učení je založeno na aktivní účasti dítěte, smyslovém vnímání, prožitkovém a interaktivním učení. Preferovány jsou hravé a tvořivé činnosti.

 

 

 

14

.................................................................................................................................................................................................................................................

 

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mimořádně nadaných 

Základním východiskem pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami je respektování individuálních potřeb a možností dítěte. Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Poskytování podpůrných opatření je bezplatné a realizuje je mateřská škola. 

 

a) Podpůrná opatření dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 

Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga s dítětem, jehož vzdělávání v různé míře vyžaduje upravit průběh jeho vzdělávání. 

    Pro děti s přiznanými podpůrnými opatřeními 1. stupně je ŠVP podkladem pro zpracování plánu pedagogické podpory. PLPP sestavuje učitel. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory mezi učiteli s cílem stanovení metod práce s dítětem, způsobů kontroly osvojení potřebných dovedností, návyků a postojů. Bude stanoven termín přípravy PLPP a dojde ke společné schůzce se zákonnými zástupci dítěte. Podpora v podobě PLPP může trvat 3 měsíce. 

    Pro děti s přiznanými podpůrnými opatřeními od 2. stupně je ŠVP podkladem pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu. IVP zpracovává škola na základě doporučení školského poradenského zařízení a je přizpůsoben vzdělávacím možnostem a předpokladům dítěte. 

    Zodpovědnou osobou za systém péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami je ředitelka mateřské školy, která pověřuje učitele sestavením PLPP, IVP a komunikuje se zákonnými zástupci. Mateřská škola ve spolupráci se ŠPZ, dítětem a zákonným zástupcem dítěte průběžně vyhodnocuje poskytování podpůrného opatření. Shledá-li škola, že podpůrná opatření nejsou dostačující nebo nevedou k naplňování vzdělávacích možností a potřeb dítěte, doporučí zákonnému zástupci dítěte využití poradenské pomoci ŠPZ, tedy PPP nebo SPC. Obdobně škola postupuje i v případě, shledá-li, že poskytovaná podpůrná opatření již nejsou potřebná. 

 

b) Vzdělávání dětí mimořádně nadaných

Pokud se u dítěte projeví mimořádné nadání v jedné nebo více oblastech, doporučíme rodičům dítěte vyšetření ve školském poradenském zařízení. Do doby, než vyšetření proběhne a škole je školským poradenským zařízením doručeno doporučení ke vzdělávání dítěte, postupujeme při vzdělávání takového dítěte zpravidla podle PLPP. Pokud školské poradenské zařízení identifikuje mimořádné

 

 

 

15

.............................................................................................................................................................................................................................................

 

nadání dítěte a doporučí vypracování IVP, postupujeme při jeho zpracování, realizaci a vyhodnocování v úzké spolupráci s rodiči dítěte a školským poradenským zařízením.

 

Vzdělávání dětí od dvou do tří let 

Při práci s dětmi v této věkové kategorii máme na zřeteli specifika vývojové psychologie. Dvouleté dítě projevuje velkou touhu po poznání, experimentuje, objevuje. Poznává všemi smysly. Vymezuje se vůči ostatním, osamostatňuje se, bývá silně egocentrické. Neorientuje se v prostoru a čase, žije přítomností a situacemi, které ji naplňují. V pohybových aktivitách je méně obratné. Proti starším dětem má výrazně méně zkušeností. Rozdíly v jednotlivých oblastech vývoje dětí tohoto věku jsou velmi výrazné. Dvouleté děti se nejvíce učí nápodobou, situačním učením, vlastním prožitkem a především hrou. Často vyžadují opakování činností, potřebují pravidelné rituály, zpravidla udrží pozornost jen velmi krátkou dobu. 

    Podmínkou úspěšné pedagogické práce je citlivé přizpůsobování organizace se střídáním nabídky činností, trénováním návyků a praktických dovedností, ponecháním co největšího prostoru pro volné hry a pohybové aktivity. S ohledem na tuto věkovou kategorii, jsou voleny činnosti tak, aby se děti mladší tří let mohly zapojit dle momentálního rozpoložení, ale necítily tlak ze strany učitelky. Mají možnost opustit kolektivní aktivitu a věnovat se hře nebo činnostem dle vlastní volby. 

    S ohledem na tuto věkovou kategorii je vybavena třída odpovídajícím nábytkem, hračkami a didaktickými pomůckami. Dětem této věkové kategorie je uzpůsoben stálý pravidelný denní režim s dostatkem času na realizaci činností, úpravou času na stravování, prostor k odpočinku během dne, více individuální péče,srozumitelná a jednoduchá pravidla a řád. 

    Není-li pobyt v MŠ jednoznačně nezbytný z jakýchkoliv důvodů, kterým je rodina vystavena, snažíme se rodiče přimět k postupnému a nenásilnému vstupu dětí v tomto věku a to tak, aby vše bylo v nejlepším zájmu dítěte.

 

Jazyková příprava dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka 

Děti-cizinci a děti, které pocházejí z jiného jazykového a kulturního prostředí, potřebují podporu učitele mateřské školy při osvojování českého jazyka. Pokud rodiče sami neovládají český jazyk na úrovni rodilého mluvčího, nemohou své děti v poznávání českého jazyka přímo podpořit a děti se ocitají ve znevýhodněné pozici. 

 

 

 

16

..................................................................................................................................................................................................................................................

 

Je třeba věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby dětem s nedostatečnou znalostí českého jazyka začala být poskytována jazyková podpora již od samotného nástupu do mateřské školy. 

    Při práci s celou třídou je třeba mít na vědomí, že se v ní nacházejí i děti, které se český jazyk učí jako druhý jazyk, uzpůsobit tomu didaktické postupy a děti cíleně podporovat v osvojování českého jazyka. 

    Mateřská škola poskytuje dětem s nedostatečnou znalostí českého jazyka jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání. Zvláštní právní úprava platí pro mateřské školy, kde jsou alespoň 4 cizinci v povinném předškolním vzdělávání v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání. 

    V takovém případě zřídí ředitel mateřské školy skupinu nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání v souladu s vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Vzdělávání ve skupině pro jazykovou přípravu je rozděleno do dvou nebo více bloků v průběhu týdne. Ředitel mateřské školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory dítěte zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu rovněž jiné děti, než jsou cizinci v povinném předškolním vzdělávání, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy. 

    Při přechodu na základní školu by děti s nedostatečnou znalostí českého jazyka měly mít takové jazykové a sociokulturní kompetence v českém jazyce, které jim umožní se zapojit do výuky a dosáhnout školního úspěchu. 

    Podpůrným materiálem při vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka je Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro povinné předškolní vzdělávání, který lze využívat při individualizované práci s dětmi s nedostatečnou znalostí českého jazyka již od nástupu do mateřské školy.

 

 

17

......................................................................................................................................................................................................................................

 

Vzdělávací obsah

Témata školního vzdělávacího programu

 

■ Škola plná kamarádů 

■ Draku, draku poleť výš! 

■ Byl jednou jeden život 

■ Už slyším zvoneček 

■ Překvapení paní Zimy 

■ Za poznáním jdeme světem 

■ Otvírání studánek 

■ Cestou necestou 

■ Všechno kolem kvete 

■ Sluníčko, sviť nám a hřej

 

Hlavní integrované bloky ŠVP vychází z podmínek a potřeb mateřské školy.

Podrobněji jsou rozpracována v Třídních vzdělávacích programech v jednotlivých třídách

 

 

18

......................................................................................................................................................................................................................................

 

 

Vzdělávací obsah

Integrovaný blok -"Škola plná kamarádů"

 

Vzdělávací cíle:

 

 1. Seznamování se svou značkou a značkou kamarádů
                                 

a) Kompetence k učení: dítě zná své jméno, jména kamarádů, sourozenců, učitelek a ostatních zaměstnanců školy

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí navázat přátelský kontakt s druhým dítětem i dospělým

c) Kompetence komunikativní: dítě dokáže oslovit svého kamaráda i dospělého

d) Kompetence sociální a personální: dítě si umí samostatně vybrat kamaráda

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě je vstřícné ke kamarádům

Nabídka činností: hra „Na jména", „Kdo jsi", hra na hlazení, pavučina přátelství, kreslení kamarádů, rytmizace jmen.

 

2. Seznamování se svou značkou a značkou kamarádů

a) Kompetence k učení: dítě zná svou značku a značku svých kamarádů

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí vyhledat svou značku v prostoru třídy, umývárny, šatny

c) Kompetence komunikativní: dítě zvládá říci název své značky a některých značek svých kamarádů

d) Kompetence sociální a personální: dítě dokáže pomoc kamarádovi při vyhledávání jeho značky

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě používá věci označené svou značkou

Nabídka činností: manipulace s obrázky, hra najdi svou značku.

 

 

 

19

.........................................................................................................................................................................................................................

 

 3.  Seznamování s prostory třídy a mateřské školy

a) Kompetence k učení: dítě se umí orientovat v prostorách své třídy a mateřské školy

b)Kompetence k řešení problémů: dítě zvládne dojít do určeného místa

c) Kompetence komunikativní: dítě dokáže vyřídit vzkaz v určeném místě

d) Kompetence sociální a personální: dítě si uvědomuje, jak se má chovat v prostorách třídy a mateřské školy

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě udržuje pořádek v prostoru třídy a mateřské školy

Nabídka činností: exkurze po prostorách školy, kreslení mateřské školy, své třídy,hra na školu, samostatné vyřizování vzkazů.

 

 4. Seznamování se zaměstnanci mateřské školy

a) Kompetence k učení: dítě zná zaměstnance a umí pojmenovat jejich pracovní činnost

b) Kompetence k řešení problémů: dítě zná předměty, které používají zaměstnanci mateřské školy k výkonu své práce

c) Kompetence komunikativní: dítě umí komunikovat se zaměstnanci mateřské školy

d) Kompetence sociální a personální: dítě hraje námětové hry, obsahující činnosti zaměstnanců mateřské školy

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si váží práce zaměstnanců mateřské školy

Nabídka činností: námětové hry, manipulace s obrázky, dramatizace.

 

 5.  Seznamování s hračkami a jejich možnostmi

a) Kompetence k učení: dítě umí vhodně zacházet s hračkami a rozvíjet hru s nimi

b) Kompetence k řešení problémů: dítě dokáže uložit hračku na své místo

c) Kompetence komunikativní: dítě umí VV ztvárnit svou nejoblíbenější hračku

d) Kompetence sociální a personální: dítě se dokáže podělit o hračku

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě se dokáže rozhodnout pro hračku, hru

Nabídka činností: kreslení své oblíbené hračky, poslech pohádky, manipulace s hračkami v jednotlivých hracích koutcích, hry s míčem, hra s maňáskem, hra s barevným papírem - mačkání.


       

 

 

20

...............................................................................................................................................................................................................................

 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě se dokáže rozhodnout pro hračku, hru 

Nabídka činností: kreslení své oblíbené hračky, manipulace s hračkami v jednotlivých hracích koutcích 

 

6. Seznamování s okolím mateřské školy (zahrada, les, sídliště)

a) Kompetence k učení: dítě zná okolí mateřské školy 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě se umí orientovat na zahradě mateřské školy a v nejbližším okolí mateřské školy (hlavní brána, branka do lesa) 

c) Kompetence komunikativní: dítě pozná mateřskou školu a okolí na fotografii a vypráví o dění v MŠ 

d) Kompetence sociální a personální: dítě umí vyjádřit názor na okolí mateřské školy 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě se chová ohleduplně ke svému okolí Nabídka činností: hry na zahradě školy, vycházky do nejbližšího okolí školy, námětová hra – na les, na mateřskou školu, seznámení a nácvik říkadel s lesní tématikou, manipulace a hra s přírodninami. 

 

7. Seznamování s pravidly třídy

a) Kompetence k učení: dítě zná pravidla třídy 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě si uvědomuje, které pravidlo třídy porušilo 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí vyjmenovat pravidla třídy podle symbolů 

d) Kompetence sociální a personální: dítě dodržuje pravidla třídy 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje nebezpečí, které následuje po nedodržení pravidel třídy 

Nabídka činností: námětové a pohybové hry, kreslení, práce s pracovními listy 

 

Pozorování laterality, výslovnosti, slovní zásoby, znalosti barev, sociální úrovně, všeobecných znalostí, dovedností a pozornosti dětí, tělesné a pohybové zdatnosti, hygienických návyků a úrovně sebeobsluhy a znalosti číselné řady. 

Akce MŠ: třídní informativní schůzky

 

 

21

...............................................................................................................................................................................................................................

 

Integrovaný blok -"Draku, draku poleť výš"

 

Vzdělávací cíle:

 

1. Rozvíjet u dítěte poznatky o dřevinách a vlivu počasí na přírodu v souvislosti s ročním obdobím 

a) Kompetence k učení: dítě umí rozlišit jehličnaté a listnaté dřeviny a zná několik druhů stromů a keřů, dítě umí poznat podzimní počasí 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí přiřadit plody k jednotlivým dřevinám, dítě si uvědomuje znaky počasí a jeho vliv na přírodu 

c) Kompetence komunikativní: dítě dovede využít encyklopedie a knihy k získávání poznatků, dítě dokáže vyjádřit (slovně, výtvarně, pohybově) podzimní počasí d) Kompetence sociální a personální: dítě se umí chovat bezpečně v lese, spolupodílí na společných rozhodnutích (nepříznivé počasí) 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje význam dřevin (čistění ovzduší), dítě si uvědomuje důsledky vlivu počasí vzhledem k přírodě 

Nabídka činností: seznámení a nácvik podzimní písně, pohybové a hudební ztvárnění, naslouchání zvuků podzimu, hra s barvou, práce s pracovními listy, vytrhávání mraků, kapek, pozorování změn v přírodě 

 

2. Seznamování dítěte s podzimním ovocem a zeleninou a podzimními pracemi na zahradě 

a) Kompetence k učení: dítě zná několik druhů ovoce a zeleniny, pozná zahradní nářadí 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí rozeznat, roztřídit, přiřadit druhy ovoce a zeleniny a ví, k čemu se nářadí používá 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí popsat vlastnosti ovoce a zeleniny a umí pojmenovat nářadí 

d) Kompetence sociální a personální: dítě dokáže poradit kamarádovi při třídění ovoce a zeleniny, umí bezpečně zacházet s nářadím a při práci na zahradě spolupracuje s kamarády 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje význam ovoce a zeleniny pro zdraví a důležitost péče o zahradu

   

 

 

22

....................................................................................................................................................................................................................................

 

Nabídka činností: kreslení, malování, modelování, hra na obchod, na sadaře, na zahradníky, seznámení a nácvik písně, dramatizace pohádky, úklid zahrady v MŠ 

 

3. Osvojení si poznatků o životě volně žijících zvířat a ptáků na podzim

a) Kompetence k učení: dítě pozná nejznámější druhy zvířat včetně ptáků žijících v okolí a má základní poznatky o jejich životě 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě dokáže roztřídit volně žijící zvířata podle ekosystému (vodní, polní, lesní,…) a ví, jak přezimují 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí pojmenovat, popsat a v knize vyhledat daný druh zvířete 

d) Kompetence sociální a personální: dítě při společné hře spolupracuje a dokáže se i podřídit nebo prosadit 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje důsledek nesprávného chování v přírodě na zvířata, důležitost péče a ochrany zvířat 

Nabídka činností: kreslení, malování, modelování, mačkání, vytrhávání, vystřihování, práce s přírodninami, pozorování v lese, manipulace s obrázky, námětové hry, říkanky, dramatizace, pohybové ztvárnění. 

 

Integrovaný blok - „Byl jednou jeden život"

 

Vzdělávací cíle:

 

1. Seznamování dítěte s jednotlivými částmi oděvů

a) Kompetence k učení: dítě umí popsat a poznat jednotlivé části oděvu 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí zvolit vhodný druh oblečení vzhledem k počasí a dokáže vhodně zkombinovat jednotlivé části oděvů

c) Kompetence komunikativní: dítě umí popsat jednotlivé části oděvů a vyjádřit své pocity 

d) Kompetence sociální a personální: dítě dokáže pomoci kamarádovi při oblékání, svlékání a ukládání oděvů 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě má smysl pro povinnost udržovat svůj oděv v pořádku

 

 

 

23

.........................................................................................................................................................................................................................

 

 

Nabídka činností: námětové hry, kreslení, vystřihování, manipulace s obrázky, prohlížení módních časopisů 

 

2. Seznamování s lidským tělem a péče o vlastní zdraví 

a) Kompetence k učení: dítě dokáže pojmenovat části lidského těla; ví, co je pro něj zdravé a co zdraví škodí 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě dokáže určit pravou a levou stranu na svém těle, pozná situace ohrožující zdraví, umí přizpůsobit chování vzhledem k nemoci, dokáže odmítnout škodlivé látky 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí popsat základní části lidského těla, dítě zvládne nakreslit lidskou postavu přiměřeně svému věku, umí požádat o pomoc d) Kompetence sociální a personální: dítě je schopno chápat, že lidé jsou různí a umí se chovat k lidem nemocným i s postižením 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě dbá o své zdraví i zdraví druhých, vhodně se chová u lékaře 

Nabídka činností: vyhledávání v encyklopedii, vycházka ke zdravotnímu středisku, námětové hry (na lékaře,…), práce s pracovními listy, pohybové hry 

 

3. Upevňovat u dětí poznatky o rodině a vývojovém stádiu člověka

a) Kompetence k učení: dítě umí pojmenovat členy rodiny, má elementární poznatky o vývojovém stádiu člověka 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí napodobit činnost jednotlivých členů rodiny, sestaví dle časové posloupnosti vývoj člověka 

c) Kompetence komunikativní: dítě vypráví o své rodině 

d) Kompetence sociální a personální: dítě umí přijmout svou roli i roli jednotlivých členů rodiny 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě se chová uctivě ke starší osobě 

Nabídka činností: námětové hry, výtvarné ztvárnění členů rodiny, hudební a pohybové činnosti, práce s obrázky či fotografiemi

 

 

 

24

.........................................................................................................................................................................................................................

 

Integrovaný blok - „Už slyším zvoneček"

 

Vzdělávací cíle:

 
1. Osvojení si poznatků o potravinách a obchodech
 
a) Kompetence k učení: dítě zná několik druhů potravin (zdravé, nezdravé) a některé typy obchodů 
b) Kompetence k řešení problémů: dítě pozná na základě smyslových vjemů jednotlivé potraviny a umí se orientovat v prostoru (před, za, nahoře, dole, vedle, vlevo, vpravo) 
c) Kompetence komunikativní: dítě dokáže popsat, co se kde prodává a v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i dospělými 
d) Kompetence sociální a personální: dítě dodržuje etiku stolování a umí napodobit správné chování nejen při stolování, ale i v obchodě 
e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si váží potravin a práce druhých 
 
Nabídka činností: ochutnávání potravin, kreslení, malování, modelování, práce s pracovními listy, přiřazování, námětové hry (na obchod,…) 
 
 
2. Seznamování s vánočními tradicemi a zvyky a s postavou sv. Mikuláše a čerta 
 
a) Kompetence k učení: dítě zná vánoční zvyky a symboly vánoc, aktivně prožívá přípravy na vánoční svátky 
b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí vytvářet dárky pro své nejbližší c) Kompetence komunikativní: dítě umí vyjádřit vánoční atmosféru a svá přání slovem, písní, gestem, pohybem, dramatizací 
d) Kompetence sociálno a personální: dítě se umí zapojit do vánočního setkání se svými nejbližšími 
e) Kompetence činnostní a občanské: dítě přistupuje odpovědně k přípravě vánočních setkání, podílí se na výzdobě třídy 
 
Nabídka činností: výroba dárků, zpěv koled, poslech koled, zdobení stromečku, dramatizace, četba pohádek s vánoční tématikou, vánoční setkání, návštěva kostela 
 
Akce MŠ: pečení vánočního cukroví, vánoční setkání tříd, vánoční setkání s rodiči, prarodiči, vánoční setkání s důchodci města, Mikulášská nadílka a čertovské hrátky
 
 
 

25

.........................................................................................................................................................................................................................

 

Integrovaný blok - „Překvapení paní Zímy"

 

Vzdělávací cíle:

 

1. Osvojení si poznatků o zimě, přeměně vody a o vlivu zimního počasí na přírodu a život zvířat

a) Kompetence k učení: dítě pozná základní znaky zimy b) Kompetence k řešení problémů: chápe přeměny vody v zimě vlivem změny teploty 

c) Kompetence komunikativní: dítě dokáže různými prostředky vyjádřit pocity ze zimy 

d) Kompetence sociální a personální: dítě si uvědomuje správné chování při hrách v zimní přírodě 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje a druhých, uvědomuje si důležitost péče o lesní zvířata v zimním období 

Nabídka činností: pokusy s vodou, kreslení, malování, recitace, zpěv, práce s papírem, vystřihovánky, dramatizace, poslech, přikrmování zvěře, pozorování stop zvěře ve sněhu 

 

2. Osvojení si poznatků o zimních sportech a nebezpečí při nich

a) Kompetence k učení: dítě dokáže poznat a pojmenovat některé druhy zimních sportů a sportovního vybavení 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě zvládá řešení jednoduchých cest a labyrintů a zvládá určit počet sportovců 

c) Kompetence komunikativní: dokáže se domluvit na pravidlech při hře a jejich dodržování 

d) Kompetence sociální a personální: dítě si uvědomuje správné chování při zimních sportech 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje a druhých a odhadne hrozící nebezpečí 

 

3. Získávání poznatků o čase 

a) Kompetence k učení: dítě umí popsat průběh svého dne (ráno, poledne, večer) a umí vyjmenovat dny v týdnu

 

 
 

26

.........................................................................................................................................................................................................................

 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě zvládá za pomoci učitelky rozeznat roční období podle charakteristických znaků, seřadí činnosti dne dle časové posloupnosti 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí vyprávět o svém prožitém dnu 

d) Kompetence sociální a personální: dítě umí napodobovat modely chování v průběhu dne 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě se zajímá o dění kolem sebe Nabídka činností: kreslení, malování, modelování, manipulace s obrázky, námětové hry

 

Integrovaný blok - „Za poznáním jdeme světem"

 

Vzdělávací cíle:

 

1. Získávání poznatků o vesmíru a o planetě Zemi

a) Kompetence k učení: dítě má základní poznatky o vesmíru 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě zvládne poznat planetu Zemi (starší děti i některé další) 

c) Kompetence komunikativní: dítě dokáže vyjádřit svou představu o vesmíru 

d) Kompetence sociální a personální: dítě si uvědomuje, že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje, jak může chránit své životní prostředí (planeta Země, vesmír) 

 

Nabídka činností: práce s encyklopediemi, výtvarné, dramatické a poslechové činnosti, pohybová hry, manipulace 

 

2. Rozvíjet u dětí poznatky o své vlasti a okolních národech

a) Kompetence k učení: dítě umí poznat symboly našeho státu a některých okolních národů 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě na základě vlastní fantazie a představivosti řeší cesty

 

 

 

 

27

.........................................................................................................................................................................................................................

 

 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí popsat symboly našeho státu a některých okolních národů 

d) Kompetence sociální a personální: dítě se při činnostech spolupodílí na společných rozhodnutí a umět přijmout názor většiny 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje svá práva i práva druhých Nabídka činností: pracovní listy, poslech státní hymny, omalovánky (vlajka, státní znak), skládanky, puzzle 

 

3. Rozvíjet u dětí poznatky o svém městě a jeho okolí 

a) Kompetence k učení: dítě umí poznat symboly svého města 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě se orientuje ve svém okolí, zná cestu k nejdůležitějším budovám v okolí bydliště (úřad, pošta, škola, kostel…) 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí popsat symboly města a pojmenuje nejdůležitější budovy města 

d) Kompetence sociální a personální: dítě se při činnostech spolupodílí na společných rozhodnutí a umět přijmout názor většiny 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje svá práva i práva druhých 

 

Nabídka činností: pracovní listy, návštěva MěÚ, pošty, školy, procházky po městě, výlety po okolí 

 

4. Seznámení s hudebními nástroji a tradicí Masopustu

a) Kompetence k učení: dítě umí na obrázku poznat hudební nástroj, přiřadí zvuk hudebních nástrojů a umí poznat tradiční masky Masopustu 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí pohybově, dramaticky či výtvarně ztvárnit některé hudební nástroje a postavy masopustu 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí popsat hudební nástroj a vyprávět o společných zážitcích z karnevalu 

d) Kompetence sociální a personální: dítě při kolektivní hře respektuje druhé, umí se domluvit 

 

 

 

28

.........................................................................................................................................................................................................................

 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si váží práce i úsilí druhých a spolupodílí se na přípravě oslav Masopustu 

Nabídka činností: práce s pracovními listy, vystřihování, dramatizace, rytmické hudební nástroje, ukázka hudebních nástrojů 

Akce MŠ: masopustní rej

 

 

Integrovaný blok - „Otevírání studánek"

 

Vzdělávací cíle:

 

1. Osvojení si poznatků o vodě a životě v ní (ryby, rostliny)

a) Kompetence k učení: dítě umí popsat koloběh vody v přírodě, pozná některé druhy vodních živočichů a rostlin 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě si uvědomuje důležitost vody pro život 

c) Kompetence komunikativní: dítě dokáže ztvárnit různými prostředky vodu a život v ní, umí popsat koloběh vody v přírodě 

d) Kompetence sociální a personální: dítě si uvědomuje vodu jako živel (utonutí, záplavy,…) 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje, že není jedno jakou vodu pije a důležitost její ochrany 

 

Nabídka činností: práce s knihou, pracovní listy, kresba, malba, pohybové ztvárnění, hudební činnosti, obrázky ryb a rostlin, procházka k místnímu rybníku, pozorování ryb 

 

2. Rozvíjet poznatky o vlivu jara na přírodu 

a) Kompetence k učení: dítě umí popsat znaky jara a zná názvy některých jarních květin 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí přiřadit k jarnímu období odpovídající činnosti, všímá si změn v přírodě (přílet ptáků, hnízdění, pučící stromy) 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí popsat obrázek s jarní tématikou a některé jarní květiny

 

 

 

29

.........................................................................................................................................................................................................................

 

d) Kompetence sociální a personální: dítě při společných hrách, při pobytu venku respektuje druhé 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si váží práce a úsilí druhých i okolní přírody 

 

Nabídka činností: zpěv jarních písní, pohybové ztvárnění, naslouchání zvuků jarní přírody, vystřihování, nalepování 

 

3. Osvojení si poznatků o knihách a pohádkových postavách

a) Kompetence k učení: dítě umí správně zacházet s knihou a pozná některé pohádkové postavy 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí najít obrázek k danému tématu a umí charakterizovat vlastnosti pohádkové pohádky 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí hovořit o obrázku a vyprávět jednoduchý pohádkový příběh 

d) Kompetence sociální a personální: dítě chápe, že nespravedlnost, ubližování a násilí se nevyplácí 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si váží práce i úsilí druhých – práce knihovnice, dítě má základní dětskou představu o tom, co je dobro a zlo Nabídka činností: práce s knihou, pracovní listy, kresba, malba, návštěva knihovny, dramatizace pohádky, vyprávění pohádky podle obrázkové předlohy, divadelní představení 

 

Doplňkový tematický okruh: 4. Zápis do základní školy

a) Kompetence k učení: dítě aktivně prožívá přípravy na zápis do 1. třídy ZŠ 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě zvládá základní činnosti potřebné pro přijetí do ZŠ 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí vyprávět o své budoucí roli „školáka“ 

d) Kompetence sociální a personální: dítě se umí zapojit do činnosti dětí v 1. třídě ZŠ 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje roli školáka 

 

Akce MŠ: Schůzka s rodiči před zápisem 

 

 

 

 

 

30

.........................................................................................................................................................................................................................

 

Integrovaný blok - „Cestou necestou"

 

Vzdělávací cíle:

 

1. Seznamování s velikonočními tradicemi 

a) Kompetence k učení: dítě aktivně prožívá přípravy na velikonoční svátky 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí z dané skupiny předmětů vybrat ty, které charakterizují Velikonoce 

c) Kompetence komunikativní: dítě se umí aktivně zapojit do přípravy oslav velikonočních svátků 

d) Kompetence sociální a personální: dítě napodobuje modely prosociálního chování (velikonoční hodování) 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě umí přistupovat k úkolům a povinnostem odpovědně 

 

Nabídka činností: recitace jarních básní, zpěv jarních písní, pracovní listy, kresba, malba, pohybové ztvárnění, hudební činnosti, vystřihování, nalepování Akce MŠ: Jarní tvoření s rodiči 

 

2. Osvojení si poznatků o dopravních prostředcích, číselné řadě, pravolevé orientaci a prostorových vztazích 

a) Kompetence k učení: dítě umí poznat jednotlivé druhy dopravních prostředků, vyjmenuje číselnou řadu (do 10), chápe prostorové vztahy 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě dokáže určit, kde a jak (na zemi, ve vodě, ve vzduchu) se dopravní prostředek pohybuje; přiřadí a porovná počet; v prostoru určí polohu objektu 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí vyprávět zážitek z cestování, aktivně používá číselnou řadu a předložkové vazby 

d) Kompetence sociální a personální: dítě si uvědomuje, jak se má chovat v dopravním prostředku 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě odhaduje riziko ve spojitosti s dopravním prostředkem Nabídka činností: pozorování, pracovní listy, kresba, malba, námětové hry, vystřihování, nalepování, manipulace s magnetky – čísly, spolupráce s MP, PČR a 

 

 

 

 

31

.......................................................................................................................................................................................

 

HZS, dopravní hřiště – jízda na odrážedlech a koloběžkách 

 

3. Získávání poznatků o materiálech a třídění odpadu 

a) Kompetence k učení: dítě umí určit z čeho je daný předmět vyroben a má povědomí o třídění odpadu 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě cestou pokusu vnímá a uvědomuje si vlastnosti materiálů a dokáže je roztřídit 

c) Kompetence komunikativní: dítě rozšiřuje svou slovní zásobu o nové pojmy 

d) Kompetence sociální a personální: dítě se při společných činnostech domlouvá a spolupracuje 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje důležitost třídění odpadu a jeho vliv na životní prostředí 

 

Nabídka činností: manipulace, dramatizace, pozorování, vytváření z odpadového materiálu, třídění 

 

4. Seznamování s různými druhy povolání 

a) Kompetence k učení: dítě zná některé druhy povolání a jejich charakteristiku 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě přiřadí k jednotlivým povoláním pro něj charakteristické předměty 

c) Kompetence komunikativní: dítě v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými 

d) Kompetence sociální a personální: dítě si váží práce a úsilí druhých 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě vědomě projevuje zdvořilé chování a vystupování 

 

Nabídka činností: námětové hry, práce s obrázky, vyprávění, kresba, dramatizace Akce MŠ: hledání velikonočních vajíček, Den Země, rej čarodějnic

 

 

32

.......................................................................................................................................................................................

 

Integrovaný blok - „Všechno kolem kvete"

 

Vzdělávací cíle:

 

1. Osvojení si poznatků o květinách (luční, zahradní, pokojové), příprava zahrádky, práce na zahradě

a) Kompetence k učení: dítě dokáže poznat a pojmenovat několik druhů květin a stromů 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě zvládá roztřídit květiny (luční, zahradní, pokojové) 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí popsat prostředí, ve kterém květina roste 

d) Kompetence sociální a personální: dítě napodobuje modely prosociálního chování (Den matek) 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě ví, že není jedno v jakém prostředí žije a uvědomuje si důležitost péče o květiny a zahradu 

 

Nabídka činností: pozorování, sázení, pletí, recitace básní, zpěv písní, pracovní listy, kresba, malba, pohybové ztvárnění, vystřihování, nalepování 

 

2. Poznat a pojmenovat některé druhy hmyzu (mravenec, motýl, slunéčko sedmitečné, vážka, můra, moucha, včela, čmelák)

a) Kompetence k učení: dítě na základě vlastního zkoumání a objevování umí poznat některé druhy hmyzu 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě zvládá vytvořit skupinu určitého hmyzu 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí volně hovořit o životě hmyzu 

d) Kompetence sociální a personální: dítě dokáže pomoci slabšímu 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje nebezpečí hmyzu s ohledem na své zdraví (své i druhých) 

 

Nabídka činností: pozorování, práce s encyklopedií, s lupou, s mikroskopem, pracovní listy, malování, kreslení

 

 

 

33

.......................................................................................................................................................................................

 

 

3. Osvojení si poznatků o zvířatech (domácích, lesních, exotických)

a) Kompetence k učení: dítě umí poznat dané druhy zvířat 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě zvládne přiřadit mládě k rodičům 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí popsat prostředí, ve kterém zvířata žijí 

d) Kompetence sociální a personální: dítě dokáže projevovat citlivost a ohleduplnost směrem ke zvířatům 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si uvědomuje nebezpečí chování některých zvířat 

 

Nabídka činností: pozorování zvířat, práce s encyklopedií, pracovní listy, poslech a napodobování zvířecích hlasů, malování Akce MŠ: besídky pro rodiče

 

 

Integrovaný blok - „Sluníčko,sviť nám a hřej."

 

Vzdělávací cíle:

 

1. Osvojení si poznatků o letním období a změnách v přírodě

a) Kompetence k učení: dítě umí popsat znaky léta 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí přiřadit k letnímu období odpovídající činnosti 

c) Kompetence komunikativní: dítě umí popsat obrázek s letní tematikou 

d) Kompetence sociální a personální: dítě při společných hrách a sportech, při pobytu venku respektuje druhé 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě si váží práce a úsilí druhých 

 

Nabídka činností: míčové hry, pohybové hry, práce s obrázky, pozorování změn v přírodě

 

 

34

.......................................................................................................................................................................................

 

 

2. Seznamování s národy

a) Kompetence k učení: dítě má základní poznatky o světě lidí, kultuře 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě zvládá přiřadit jednotlivé typy lidí k příslušnému kontinentu 

c) Kompetence komunikativní: dítě si uvědomuje, že každý národ hovoří svou řečí 

d) Kompetence sociální a personální: dítě chápe, že jsou lidé různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě respektuje pravidla společného soužití a chápe potřebu je zachovávat 

 

Nabídka činností: práce s knihou, námětové hry, výroba doplňků k námětovým hrám, práce s obrázky 

 

3. Posilování znalostí dětí o nebezpečích ohrožujících zdraví (utonutí, uštknutí hadem, bodnutí hmyzem, návykové látky, cizí osoby)

a) Kompetence k učení: dítě se orientuje v možných nebezpečích ve svém okolí 

b) Kompetence k řešení problémů: dítě umí určit co je dobře a co je špatně 

c) Kompetence komunikativní: dítě dokáže sdělit své problémy různými prostředky 

d) Kompetence sociální a personální: dítě ví, že při setkání s neznámým se má chovat obezřetně 

e) Kompetence činnostní a občanské: dítě ví, jak se má chovat v případě hrozícího nebezpečí 

 

Nabídka činností: pozorování, práce s encyklopedií, rozhovory, pracovní listy, malování, kreslení, práce s obrázky 

 

Doplňkový tematický okruh: 4. Seznamování s tradicemi školy

Akce MŠ: Den dětí, třídní výlety, Pasování na školáka, Poslední zvonění 

 

 

35

.......................................................................................................................................................................................

 

 

Integrované bloky byly vytvořeny společně pedagogickým sborem mateřské školy. V průběhu let byly ověřovány a hodnoceny ve všech třídách a dotvořeny do současné podoby. Integrované bloky jsou pro všechny třídy mateřské školy povinné, ale průběh jejich realizace je zcela na uvážení jednotlivých tříd. Závazným kritériem je soulad s RVP PV. Realizace by měla být postavena na dostatku zajímavých a různorodých vzdělávacích příležitostí a podnětů, vycházet z potřeb dětí a odpovídat jejich věku. Nabídka činností je pouze nástinem možností realizace.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

36

.......................................................................................................................................................................................

 

 

Evaluační systém

 

Určení pravidel vnitřní evaluace mateřské školy

 

  • Proč hodnotíme a evaluujeme?

Cílem hodnocení a evaluace je ověřit a zlepšit kvalitu. Navíc tato povinnost

je dána RVP PV.

  • Koho hodnotíme?

Hodnotíme ve vztahu k dítěti, k zaměstnancům a k sobě samému.  

  • Co evaluujeme?

Evaluovat znamená podle RVP PV průběžně i závěrečně sledovat,

zaznamenávat činnost školy a vyhodnocovat všechny stanovené cíle

jednotlivých oblastí, školního vzdělávacího programu a třídního

vzdělávacího programu.

  • Kdy hodnotíme?

Hodnotíme průběžně, vlastně neustále, podvědomě i vědomě vše, co

vnímáme, pozorujeme a záměrně zvláště při hospitacích.

  • Kdy evaluujeme?

Evaluujeme tehdy, když chceme zjistit, zda jsme úspěšní, či neúspěšní

a chceme vědět v čem a proč, když chceme věci zlepšovat a zvyšovat kvalitu činnosti školy.

  • Jakým způsobem evaluujeme, hodnotíme?

Metodami hodnocení a evaluace jsou rozhovory, diskuse, pozorování, opakované pozorování, hospitace, rozbor dokumentace školy, dotazník, anketa.

 


Plán vnitřní evaluace mateřské školy


Evaluační a hodnotící činnosti jsou nedílnou součástí všech našich činností v mateřské škole. Považujeme je za určité opakující se aktivity s flexibilními způsoby myšlení a využíváním zpětnovazebních mechanismů. Důležitým krokem pro kvalitně fungující evaluaci školy bylo vytvoření evaluačního plánu školy. Jelikož si sami utváříme pro svou školu a třídu konkrétní vzdělávací program, je na nás, abychom si také sami sledovali a ověřovali, zda je náš školní či vzdělávací program funkční.

 

Mateřská škola si vytvořila následující systém vnitřní evaluace:

  • Analýza SWOT
  • Hospitační činnost ředitelky školy  
  • Vyhodnocování Školního vzdělávacího programu – na konci každého školního roku
  • Vyhodnocování výchovně vzdělávacích procesů a výsledků ve třídních vzdělávacích programech - 2 x ročně
  • Hodnocení tematických částí vždy po jejich ukončení

37

.......................................................................................................................................................................................................................

 

  • Denní hodnocení pedagogické činnosti
  • Portfolio dítěte - průběžně dle potřeby
  • Dotazníkové šetření u rodičů 

Určení nástrojů hodnocení a autoevaluace

  • metoda pozorování
  • následné pozorování
  • analýza prací dětí  
  • analýza ŠVP, TVP
  • rozhovory
  • diskuse
  • hospitace
  • vzájemné hospitace – stínování

Pro objektivizaci hodnocení a autoevaluace využíváme následující prostředky:

  • analýzu dokumentace školy
  • aktuální inspekční zprávu
  • vlastní hodnocení školy
  • fotodokumentaci
  • dotazník 

 

                                 Cíle a úkoly pro vnitřní hodnocení

  •  Cíle pro vnitřní hodnocení:

Vyvozování odpovídajících závěrů jak pro vlastní práci, tak pro práci ostatních kolegů na základě porovnávání s obsahem RVP PV, s obsahem školního vzdělávacího programu, třídního vzdělávacího programu a s výsledky u dětí. Zhodnocení práce jednotlivých pracovnic, ale i své vlastní. 

  • Úkoly pro vnitřní hodnocení:

Po ukončení činností spojených s určitým tématem, zhodnotit

Jak se děti cítily?

Co se děti naučily?

Co se povedlo?

Co se nepovedlo a proč?

Na pedagogických a provozních poradách hodnotit naplňování Školního vzdělávacího programu.

 

 

 

38

......................................................................................................................................................................................

 

V průběhu roku konzultovat s rodiči případné náměty pro další práci s dětmi,

popřípadě i nedostatky.

Na závěr školního roku zhodnotit výsledky práce školy a jejich soulad

s RVPPV. Navrhnout případné změny a opatření. Vytyčit úkoly vyplývající z tohoto hodnocení.

 

Směry vztahů evaluace školy

 

39

......................................................................................................................................................................................

 

  • ředitelka - zajištění veškerých podmínek, všech vztahů ve škole, organizace školy,
  •  učitelka - hlavní vztah vzdělávání, výchovy a bezpečnosti dítěte, 
  • ŠVP, TVP - vztah kvality, souladu potřeb dětí, podmínek školy, 
  • uklízečky - vztah působení čistoty, hygienických podmínek a bezpečnosti, 
  • kuchařky - vztah kvality a pestrosti stravy, hygienické normy, úrovně stolování, 
  • zahrada - vztah k přírodě, motivace, venkovní zázemí, bezpečnost, 
  • budovy školy - vztah pohybu, bezpečnosti, kvalitního zázemí, hygienické normy, 
  • vybavení tříd, šaten - vztah inspirativního a motivačního prostředí, pocitu bezpečnosti a sounáležitosti 

 

Portfolio dítěte

 

Portfolio dítěte není typickým prostředkem autoevaluace. Je to osobní složka každého dítěte, kterou zakládáme při jeho vstupu do mateřské školy, nejlépe ve spolupráci s rodiči dítěte. Slouží nám především jako podklad pro další plánování vzdělávacích aktivit dítěte a je východiskem individuálního přístupu k dítěti. Portfolio dítěte nám poskytuje důležité poznatky z oblasti plnění třídního vzdělávacího programu u jednotlivého dítěte a ukazuje, zda vytvořené podmínky, zvolený přístup a činnosti přispívají k optimálnímu rozvoji konkrétního dítěte. Při sledování dítěte se zaměřujeme na jeho konkrétní projevy a dovednosti, a to zejména takové, které významně přispívají k vytváření základů klíčových kompetencí u dětí předškolního věku. Informace získané pozorováním a dalšími metodami vedeme v písemné formě. Způsob vedení záznamů je věcí dohody mezi členkami celého pedagogického sboru.

Portfolio dítěte v naší mateřské škole má následující obsah: 

  • základní údaje o rodině dítěte 
  • záznamové archy zpracované zpravidla 2 x ročně; 
  • výtvarné práce dětí, které vypovídají o určitém pokroku či neúspěchu dítěte; 
  • pracovní listy zaměřené na sledování školní zralosti;

 

 

 

40

.............................................................................................................................................................................................................................

 

  • ostatní dokumenty (například vyjádření pedagogicko- psychologické poradny, speciálního centra, odborných lékařů).  

Výsledná pozorování a záznamy využíváme při neformální komunikaci s rodiči dítěte. Rodiče zřetelně vidí postup dítěte, co všechno se naučilo a zvládlo, popřípadě kde se objevují problémy. Samozřejmě nezapomínáme, že jakékoliv osobní poznámky o dítěti i záznamy o jeho rozvoji a učení, jsou důvěrné a slouží pouze nám a rodičům.

 

Evaluace a autoevaluace na úrovni třídního vzdělávacího programu

Každodenní vyhodnocování pedagogické činnosti

Při každodenním průběžném vyhodnocování sledujeme, jak se rozvíjí jednotlivé části tematického celku, zda námi nabízené činnosti vedou k výstupům. Průběžným vyhodnocováním se nám otvírá pohled, na co můžeme navazovat, k čemu se vracet, co je třeba zlepšit a čím je vhodné pokračovat. Při tomto vyhodnocování je kladen důraz na spolupráci učitelek na třídě a jejich vzájemné konzultace o úspěších či neúspěších při realizaci nabízených vzdělávacích činností. 

  • Vycházel tematický celek z aktuální situace a potřeb dětí? ✓ 
  • Přispěl tematický celek k rozvoji hodnot a postojů dítěte a jakých? ✓ 
  • Respektovalo téma zájem dětí? ✓ 
  • Bylo téma dětem srozumitelné? ✓ 
  • Byl tematický celek úspěšný či neúspěšný a proč? ✓ 
  • Které kompetence dětí se tématem rozvíjely? ✓ 
  • Bralo téma ohled na aktualizaci dětských potřeb? ✓ 
  • Přineslo téma vnitřní motivací děti k poznávání? ✓ 
  • Umožnilo téma dítěti samostatně se vyjadřovat, uplatňovat, posilovat jeho sebevědomí? ✓ 
  • Bralo téma ohled na získávání nových zkušeností, poznatků, schopností a dovedností, i potřebu vlastní odpovědnosti, spoluodpovědnosti? 

Hodnocení třídního vzdělávacího programu 

Hodnocení třídního vzdělávacího programu probíhá v naší škole pololetně. Pololetní hodnocení nám poskytuje řadu významných podnětů pro pedagogickou činnost s dětmi 

 

 

41

.............................................................................................................................................................................................................................

 

v další etapě a zároveň slouží jako podklad pro evaluační zprávu za celou školu. Základem pro pololetní hodnocení jsou informace získané prostřednictvím jednotlivých forem hodnocení: zpětné vazby tematické části, záznamů o dítěti, každodenního vyhodnocování pedagogické činnosti, sebehodnocení a v druhém pololetí školního roku využíváme i výsledků z dotazníků pro rodiče. 

    Pro pololetní hodnocení máme dána jasná hlediska a strukturu hodnocení, aby byly výstupy z jednotlivých tříd ve stejné rovině a sloužily tak jako podklad pro evaluační zprávu školy. 

 

Osnova hodnocení: 

  • Má třída potřebné materiální, technické, hygienické a personální podmínky pro naplňování cílů, které si stanovila ve svém třídním programu? 
  • Zhodnocení klimatu ve třídě (spolupráce dětí a učitelek, spolupráce učitelek na třídě). 
  • Jsou jednotlivé integrované bloky vhodně postaveny? 
  • Přinášejí integrované bloky očekávané výsledky vzdělání? 
  • Je využíváno dostatečné množství metod a forem prožitkového učení? 
  • Mají děti dostatečný prostor pro samostatné objevování a tvůrčí činnosti? 
  • Které činnosti děti volí nejraději? 
  • Dosahují děti očekávaných vzdělávacích pokroků? 
  • Které oblasti nám při vzdělávání činí potíže? 
  • Je důsledně dbáno na zohledňování individuálních potřeb jednotlivých dětí? 
  • Daří se komunikovat s rodiči všech dětí? 
  • Jsou rodiče s výsledky vzdělávání dětí spokojeni? 
  • Je program spolupráce pro rodiče dostatečně zajímavý? 
  • Návrhy opatření - zlepšení, čemu se budeme věnovat dál.
  •  
Evaluace na úrovni školního vzdělávacího programu 
 
Každoročně by mělo probíhat vyhodnocení programu jako celku, a to proto, aby bylo možno dle získaných poznatků vytvořený a zrealizovaný program potvrdit, popř. jej upravit. 
 
 
 
 
 
 
42

............................................................................................................................................................................................................................

 

    Porovnat realitu, tedy skutečný stav, kterého bylo v uplynulém období dosaženo, se záměry a obsahem programu, do jaké míry je program vyhovující, kde jsou jeho silné stránky, na které lze navázat, kde jsou slabiny a rizika, na které je třeba dát napříště pozor. 

    Součástí evaluace ŠVP by mělo být i vyhodnocení vzdělávacího obsahu, který školní program dětem nabízí. Proto je nutno nejprve vyhodnotit vzdělávací obsah nabízený na úrovni tříd. Teprve podle toho, jak proběhla realizace vzdělávací nabídky ve třídách a jakých výsledků bylo dosaženo (jak se pracovalo pedagogům, co se povedlo či nepovedlo, co se osvědčilo, jaké problémy se ve vzdělávací práci objevovaly, co si děti odnesly apod.), je možno vyhodnotit ji jako celek.

 

 

 

 

 

 

43

............................................................................................................................................................................................................................

 

 

  Přílohy

 

 

1.  Plán akcí

 

  • ·     informační třídní schůzky
  • ·     Logopedická depistáž s klinickou logopedkou
  • ·     Týden knihoven 
  •       Drakiáda
  • ·     Dýňování – podzimní tvořivé odpoledne s rodiči
  • ·     Voňavé pečení
  • ·     Hrátky s čerty a Mikulášská nadílka
  • ·     Vánoční besídky
  • ·     Třídní schůzky před zápisem předškolních dětí do 1. třídy ZŠ
  • ·     Zimní olympiáda
  • ·     Masopustní veselí
  • ·     Den Země
  • ·     Den otevřených dveří
  • ·     Velikonoční tvoření - jarní tvořivé odpoledne
  • ·     Dopravní dny
  • ·     Pálení čarodějnic
  • ·     Besídky pro maminky
  • ·     Letní olympiáda
  • ·     Návštěva předškolních dětí v 1. třídě ZŠ
  • ·     Den dětí
  • ·     Výstava tabla s předškoláky
  • ·     Třídní výlety
  • ·     Pasování na školáka a rozloučení s předškoláky
  • ·     Poslední zvonění
  • ·     Vystoupení pro veřejnost 
  • ·     Vítání občánků
  • ·     Divadelní představení
  • ·     Besedy, exkurze, návštěvy knihovny, fotografování

 

 

 

 

 
44
 
....................................................................................................................................................................................................
 
 

2. Spolupráce

 

Plán spolupráce s městskou knihovnou

 

  •      návštěva dětí v průběhu roku v Městské knihovně v Rotavě, medailonky,  besedy nad knihami, půjčování knih
  •        výzdoba knihovny dětskými pracemi                                

                                                

               Plán spolupráce se základní školou

  • návštěva učitelek v 1. třídách při vyučovací hodině, odborné pohovory o dětech
  • sledování průběhu zápisu dětí do 1. tříd, účast ředitelky, učitelek
  • kulturní vystoupení dětí z MŠ na slavnosti ke Dni učitelů v ZŠ
  • společná divadelní představení nebo besedy
  • návštěva předškoláků na vyučovací hodině v 1. třídách ZŠ, sledování dětí při zapojení v hodině
  • návštěva ve školní družině ZŠ, seznámení s prostředím
  • společná akce - Poslední zvonění, vystoupení dětí na slavnostním zakončení školního roku , předání štafety žáků 9. tříd budoucím prvňáčkům 

 

Plán spolupráce s rodiči

 
  • Informativní schůzky
  • Hrátky s čertem a Mikulášská nadílka
  • Voňavé pečení
  • Besídky pro rodiče
  • Tvořivá odpoledne s rodiči
  • Schůzky ve třídách před zápisem dětí do 1. tříd
  • Masopustní veselí
  • Rej čarodějnic
  • Pasování na školáka
 
 
 
 
 
45
.....................................................................................................................................................................................................................
 

 

  • Poslední zvonění - rozloučení s budoucími prvňáčky
  • Spolupáce pří vytváření školního jídelníčku

Rodiče jsou v mateřské škole vždy vítáni. V případě potřeby individuálních rozhovorů o výchově a vzdělávání svých dětí si mohou rodiče domluvit s třídními učitelkami a ředitelkou školy schůzku.              

 

                                        Plán spolupráce s hasiči

  • účast hasičů na akcích školy - Rej čarodějnic, Den dětí ( ukázka techniky )
  • spolupráce při cvičném poplachu v MŠ, v průběhu školního roku

 

Plán spolupráce s městskou a státní policií

  • Dopravní dny
  • účast policistů při oslavě Dne dětí – ukázky techniky a vybavení

 

Plán spolupráce s městem Rotava

  • Vystoupení dětí při akcích města
  • Vítání nových občánků města
  • Vánoční setkání s důchodci města
  • Vystoupení pro seniory města v domě s pečovatelskou službou – Den matek
  • Návštěva představitelů města při loučení s předškoláky mateřské školy.

                                      

                                      Plán spolupráce se ZO ČSZ v Rotavě

 

  • Jarní a podzimní exkurse v zahrádkářské kolonii
  • Úprava zahrady mateřské školy
  • Výzdoba na výstavě zahrádkářů

 

 

 

46

......................................................................................................................................................................................................

 

 

 

 3.  Konkretizované očekávané výstupy

Materiál „Konkretizované očekávané výstupy“ vycházejí z dokumentu Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV). Konkretizované očekávané výstupy rozpracovávají a zpřesňují jednotlivé očekávané výstupy v rámci vzdělávacích oblastí v RVP PV, které jsou popsány v optimální úrovni a které lze považovat pro děti na konci předškolního období za žádoucí. 

Konkretizované výstupy upřesňují požadavky na jednotlivé očekávané výstupy v podobě činností a příležitostí tak, aby bylo zcela jasné, co by mělo dítě zpravidla na konci předškolního vzdělávání dokázat. 

S pomocí konkrétních očekávaných výstupů stanoví pedagogové v rámci integrovaných bloků cílenou vzdělávací nabídku, která je pro naplňování očekávaných výstupů smysluplná a účelná. Ke snadnější orientaci jsou výstupy kódovány, uspořádány nejen do pěti vzdělávacích oblastí RVP PV, ale v jejich rámci dále utříděny do konkrétnějších „podoblastí“ rozvoje a učení dítěte. Protože vzdělávací oblasti v RVP PV se vzájemně prolínají, jsou i některé očekávané výstupy uváděné v jednotlivých vzdělávacích oblastech provázané, popř. se do určité míry opakují. Dále jsou očekávané výstupy uvedeny ve zkrácené podobě a pojmy, které upřesňují očekávaný výstup, se posouvají do kategorie konkretizovaný výstup. 

Struktura:

 

 

47 - 48

...............................................................................................................................................................................................................

 

 

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5. 1 DÍTĚ A JEHO TĚLO (BIOLOGICKÁ)

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5.1. DÍTĚ A JEHO TĚLO.pdf (453062)¨

 

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5. 2 DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA (PSYCHOLOGICKÁ)

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5.2 DÍTĚ A JEHO PSYCHYKA.pdf (494824)

 

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5. 3 DÍTĚ A TEN DRUHÝ (SOCIÁLNÍ)

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5.3. DÍTĚ A TEN DRUHÝ.pdf (445201)

 

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5. 4 DÍTĚ A SPOLEČNOST (SOCIOKULTURNÍ)

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5.4. DÍTĚ A SPOLEČNOST.pdf (281153)

 

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5. 5 DÍTĚ A SVĚT (ENVIRONMENTÁLNÍ)

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5.5. DÍTĚ A SVĚT.pdf (417877)

 

48 - 58

.......................................................................................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

 

 

Třída Šnečci